Následující ročník konference proběhne 10. - 11. října 2017.
PROGRAM KONFERENCE
Vzdělávací akce je akreditována pro zdravotní sestry – 3 kredity
a rovněž pořádána dle Stavovského předpisu ČLK č. 16 (č. akce 44712) – 9 kreditů.
úterý – 10. 10. 2017
8.00 - 9.30
Registrace účastníků konference
10.00 - 10.30
Zahájení konference
10.30 - 12.15
Krajské zdravotnictví
„Jaká jsou pro regionální poskytovatele zdravotní péče hlavní témata roku 2017 a co očekávat od roku 2018?
Co přinesou výzvy IOP 2x z oblasti eGovernment/eHealth?“
Garant bloku: Ing. Michal Břeň
 
Pardubický kraj a Nemocnice Pardubického kraje - týmový přístup je nakažlivý
Nemocnice Pardubického kraje představila na jaře letošního roku program svého rozvoje. Vznikl seznam konkrétních kroků rozvoje, který může být souhrnně představen následujícími body:
– Stabilizace počtu lékařů a NLZP
– Zajištění kontinuálního vzdělávání zaměstnanců, které je nedílnou součástí motivace
– Zlepšení vnímání vlastní perspektivy uplatnění všech zaměstnanců
– Udržení a rozvoj center vysoce specializované péče v PKN
– Zřízení společných lůžkových fondů, kde to bude možné a efektivní (ARO, JIP, standardních)
– Restrukturalizace stávajících lůžek s ohledem na nové požadavky na lékařskou péči (zvýšenou potřebu geriatrických lůžek a lůžek denních stacionářů)
– Zřízení nových ambulancí ve stávajících lokalitách
– Zvýšení počtu výkonů prováděných ambulantně nebo v režimu jednodenní péče
– Zlepšení koordinace lůžek následné péče v Pardubickém kraji
– Akvizice Dimed, s.r.o.
– Zvýšení spolupráce s univerzitami (a to včetně zahraničních), Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice, lékařskými fakultami a středními zdravotnickými školami
– Aktivní účast na klinickém vývoji, např. spolupráce s výrobci zdravotnických technologií a vlastní podíl na jejich vývoji
– Podpora klinických oddělení v rozvoji komerčních zákroků napříč nemocnicemi
– Snaha, aby péče, která může být poskytována v rámci nemocnic NPK, a.s., nebyla zasílána do jiných zařízení.
MUDr. Tomáš Gottvald,
generální ředitel
a předseda představenstva,
Nemocnice Pardubického kraje, a.s.
 
Zdravotnictví Moravskoslezského kraje aktuálně
Příspěvek přináší aktuální informace o zdravotnictví v Moravskoslezském kraji. Informace nabízejí dva pohledy, ať již hledisko krajských zdravotnických organizací, tak hledisko veškerých poskytovatelů zdravotní péče v Moravskoslezském kraji.
V Moravskoslezském kraji je více než 4300 ambulancí, více než 260 lékáren a více než 35 lůžkových zařízení, z toho 18 nemocnic. Moravskoslezský kraj je pak zřizovatelem šesti nemocnic ve formě příspěvkových organizací a dalších čtyřech příspěvkových organizací, z nichž jednou je také Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, a dále je zakladatelem jedné nemocnice ve formě akciové společnosti, a sanatoria (také ve formě a.s.). Krajská zdravotnická zařízení zaměstnávají necelených 7000 zaměstnanců (přepočtený stav) a krajské nemocnice pracují s obratem zhruba 5,6 mld. Kč. Moravskoslezský kraj, mimo jiné, zajišťuje také lékařskou pohotovostní službu, prohlídky těl zemřelých, protialkoholní záchytné stanice.
Právě všechny uvedené informace doplněny o další skutečnosti a zajímavosti jsou předmětem příspěvku pana MUDr. Martina Gebauera, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast zdravotnictví, na Konferenci INMED.
MUDr. Martin Gebauer,
náměstek hejtmana
Moravskoslezského kraje
pro oblast zdravotnictví
 
Krajské zdravotnictví bez kompromisů?
Vedení Zlínského kraje se rozhodlo zajistit stejnou kvalitu odborné péče svým obyvatelům a řešit ztrátovost té největší. Cestu vidí ve spolupracujících nemocnicích a společném řízení. Jako první krok učinilo personální propojení v jednotlivých představenstvech. To zahájilo společný nákup SZM, léčiv, technologií, pojištění, úvěrů a dalších komodit. Spolupráci jednotlivých odborníků na různých úrovních řízení. Bude další cesta znamenat fúzi všech nemocnic i jednotné IČZ? Změní se podoba poskytovatelů ve zdravotní části? Jak zajistit zdravotní péči v okrajových a špatně dostupných částech? Domácí péče? Jak bude vypadat akutní medicína, ošetřovatelská, paliativní a ambulantní? Potřebujeme jednotné IT prostředí? Chceme komunikovat mezi sebou a otevřít se ostatním poskytovatelům? Budeme postupovat logicky, efektivně a bez kompromisů?
MUDr. Radomír Maráček,
předseda představenstva,
Krajská nemocnice T. Bati, a. s.
 
Nastavení systému hodnocení spokojenosti pacientů
Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice dlouhodobě spolupracuje s Nemocnicí Pardubického kraje, a.s. nejen v oblasti vzdělávání, ale i v oblastech vědecko-výzkumných. Jedním z dlouhodobých témat je nastavení systému hodnocení kvality péče – hodnocení spokojenosti pacientů. Projekt v rámci Studentské grantové soutěže byl realizován v letech 2012-2016 a komplexní koncept zahrnoval tvorbu dotazníku, nastavení sběru dat, analýzu dat a jejich interpretaci včetně validace dat kontrolním sběrem a evaluace dotazníku pro zvýšení jeho reliability. Vytvořený systém se opírá o ICT od zajištění on-line přístupu pacienta, přes zpracování dat až po sdílený benchmarking jednotlivých nemocnic.
Doc. Ing. Jana Holá, Ph.D.,
Fakulta zdravotnických studií,
Univerzita Pardubice
12.15 - 13.15
Oběd
13.15 - 15.00
Buďme sdílní!
„Naše cesta je směrem sdílení – odkláníme se od centralizace“
Garant bloku: Ing. Jan Horák
 
Implementace NSeZ a využití ESI fondů pro eHealth
Postup implementace Národní strategie elektronického zdravotnictví výrazně přispěl k dostupností strukturálních a investičních fondů pro poskytovatele zdravotních služeb. Jedná se zejména o podporu dostupnosti prostředků z Integrovaného regionálního operačního programu, zejména výzev 26 a 10, tedy o oblasti elektronizace zdravotnictví a kybernetické bezpečnosti. Naplňuje se přitom jeden ze záměrů Ministerstva zdravotnictví, a to umožnit čerpání financí z ESIF přímo poskytovatelům zdravotních služeb a přitom dosáhnout realizací projektů na straně poskytovatelů pokroku v oblasti elektronizace zdravotnictví.
Ing. Martin Zeman,
Ministerstvo zdravotnictví ČR
 
Aktuální stav projektu eZdravie
Jak se podařilo naplnit záměry elektronického zdravotnictví ve Slovenské republice? Jaké jsou aktuální zkušenosti z příprav pilotních projektů a s jakou šířkou definovaných služeb aktuálně projekt eZdravie počítá k ostrému provozu?
Ing. Peter Blaškovitš,
riaditeľ Národného centra
zdravotníckych informácií
 
Sdílená data pro klinický výzkum
Výzkumné projekty stejně jako klinická praxe mají společný průsečík a tím je subjekt, který je charakterizován množstvím osobních, anamnestických či diagnostických dat. Jaká je situace se sdílením těchto dat mezi výzkumem a klinickou praxí? Jaká data potřebuje lékař a jaká produkuje výzkum?
MUDr. Filip Španiel, Ph.D.,
Národní ústav duševního zdraví
 
Sdílení dat zvyšuje kvalitu péče o pacienta
Ve společnosti Mediclinic poskytujeme kvalitní a odbornou péči po celé České republice. Jedním z klíčových faktorů pro správné fungování většího počtu ambulancí, které nejsou v jednom lokálním bodě, je sdílení dat mezi lékaři. Jak je možné zajistit centralizovaný přístupu, efektivně vykazovat péči na pojišťovny za všechny ambulance, zbavit lékaře administrativy a zajistit komfort pro pacienta?
Martin Touš, ředitel IT,
MediClinic a.s.
15.00 - 15.20
Coffee break
15.20 - 17.30
Právní pohled na zabezpečení zdravotnické dokumentace
„Chyby při vedení zdravotnické dokumentace“
Garant bloku: MUDr. Mgr. Ing. Dalimil Chocholáč, Ph.D.
 
Zdravotnická dokumentace – povinnost, která chrání i obviňuje
To, že povinnost vedení zdravotnické dokumentace, je zákonnou povinností každého poskytovatele zdravotních služeb, je všeobecně známá skutečnost. Méně se již ví, co všechno musí dokumentace obsahovat pro splnění podmínky úplnosti a průkaznosti, jak se s ní může a má nakládat v případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jak se má uchovávat či kdo a za jakých podmínek do ní může nahlížet. Význam zdravotnické dokumentaci a záznamů v ní uvedených dramaticky roste např. při kontrolách správnosti vyúčtování zdravotními pojišťovnami či při kontrolách správnosti vyšetřovacího či léčebného postupu při šetřeních stížností proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejících se zdravotními službami ze strany správního orgánu. Prezentace shrnuje základní povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb při vedení a nakládání se zdravotnickou dokumentací, současně upozorní na nejčastější chyby, nálezy při kontrolách ze strany zdravotní pojišťovny či při prošetřování stížností ze strany krajského úřadu.
MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, MBA
předsedkyně odborné společnosti
revizního lékařství JEP, Vedoucí
Subkatedry revizního lékařství IPVZ,
Vedoucí Odboru zdravotnictví
Krajského úřadu Středočeského kraje
 
Vedení ošetřovatelské dokumentace – teorie vs. praxe
Vedení a uchovávání zdravotnické dokumentace je dáno platnou legislativou státu, součástí této dokumentace jsou lékařské, ošetřovatelské, rehabilitační, nutriční a další sdělení, která jsou vedena ve spojitosti s poskytováním zdravotní nebo sociální služby. V ošetřovatelské praxi se vyskytují četná úskalí vedení dokumentace – na jedné straně je jasný legislativní předpis, na straně druhé denní praxe nelékaře.
Česká asociace sester počátkem roku 2017 předložila návrh na snížení administrativní zátěže v ošetřovatelství, součástí návrhu byla i navržená úprava vyhlášky o zdravotnické dokumentaci 98/2012 Sb. a metodický pokyn k upravené vyhlášce. Dokumentování intervencí a průběhu ošetřovatelské péče nelze však považovat za „zátěž“, ale za doklad o provedené péči. Propojení požadavků platné legislativy a praxe není jednoduchá záležitost, nicméně pečlivě vedená ošetřovatelská (zdravotnická) dokumentace je nezbytností pro řešení případných sporů a nežádoucích událostí. Audity zdravotnické dokumentace dlouhodobě poukazují na slabá místa vedení ošetřovatelské dokumentace. Prezentace se zaměří právě na tyto oblasti, budou definována možná akceptovatelná řešení nedostatků. Data pro prezentaci budou analyzována z provedených auditů vedení zdravotnické dokumentace ve Fakultní nemocnici v Plzni. Sdělení poskytne i pohled osob vzdělávající nelékařské zdravotnické pracovníky, studentů nelékařských zdravotnických programů, pracovníků ve zdravotnictví a interních auditorů na legislativní požadavky vedení zdravotnické dokumentace ve vztahu k praxi.
PhDr. Jitka Krocová
předsedkyně plzeňského regionu ČAS
Katedra ošetřovatelství a porodní
asistence, Fakulta zdravotnických studií
ZČU v Plzni

Mgr. Nina Müllerová
FN Plzeň, členka Prezidia ČAS
 
Chyby ve vedení zdravotnické dokumentace a jejich možné právní důsledky
Příspěvek bude zaměřen na stručné seznámení s právní úpravou vedení zdravotnické dokumentace. V podstatné části pak bude věnován nejčastějším chybám, které se v praxi vyskytují a jejím možným právním důsledkům, s důrazem na případné neunesení důkazního břemene v soudním řízení.
JUDr. Lukáš Prudil,
AK Prudil a spol., s.r.o.
 
Zdravotnická dokumentace – mýty, bariéry účelnosti a reálné přínosy
Zdravotnická dokumentace je základním záznamem o poskytované zdravotní službě ve zdravotnickém zařízení bez ohledu na typ a rozsah služeb. Aktuálně jsou podstatné prvky a součásti zdravotnické dokumentace definovány legislativními normami (Zákon o zdravotních službách a Vyhláška o zdravotnické dokumentaci v platném znění). Problémem však zůstává naplňování stanovených požadavků, nejednotnost postupů, přičemž významnou roli sehrává lokální management, také profesní zodpovědnost a tzv. stavovská profesní hrdost, či profesní satisfakce spojená s osobní satisfakcí jednotlivce. Pokud má současná zdravotní péče splňovat náročné požadavky na kvalitu, bezpečnost a efektivitu, musí být optimalizována, standardizována a včasně dokumentována. Dokumentování realizované péče je nástrojem pro prokázání rozsahu realizovaných intervencí, případně jejich neposkytnutí a s tím spojené jednoznačné zdůvodnění. Pokud nemůžeme věc, či jakýkoli jev ve zdravotnické péči pojmenovat, nelze jej kontrolovat, financovat, zkoumat anebo požadovat pozornost jak laické, tak zejména odborné veřejnosti. Základní premisou odpovídajícího dokumentování procesu poskytování péče je vliv na kvalitu péče a vice versa. Kvalitní dokumentace je základem pro správné vykazování péče a s tím spojené úhrady péče. Jedinečnou příležitostí je promyšlena struktura, vzory standardizovaných dokumentů pro možnost centralizace systému dokumentování, vzájemné porozumění v interdisciplinárních týmech a transfer poznatků. Obecně by měl být minimalizován vliv lokálního know-how, které má dopad jak na rozsah, tak i na strukturu dokumentovaných údajů. Důraz by měl být kladen odpovídající terminologii, využívání progresivního stylu záznamů, který bude jednoznačný. V příspěvku bude zvláštní pozornost věnována oblasti ošetřovatelské dokumentace jako nedílné součásti zdravotnické dokumentace pacienta a také nejčastějším, či nejzávažnějším pochybením, která se při dokumentování ošetřovatelské péče vyskytují.
Doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.
Katedra ošetřovatelství,
Pracoviště nelékařských oborů,
LF MU Brno
 
Chyby při vedení zdravotnické dokumentace
V rámci přednášky budou nejprve popsány praktické problémy vedení zdravotnické dokumentace, zejména nejčastější chyby, ke kterým při jejím vedení dochází.
Následně budou představeny možné důsledky nesprávného vedení zdravotnické dokumentace a sankce, které mohou být poskytovateli zdravotních služeb uloženy.
Závěrečná část přednášky bude věnována speciálně otázce převracení důkazního břemene jakožto důsledku nesprávného vedení zdravotnické dokumentace, ke kterému směruje i poslední vývoj judikatury.
JUDr. Petr Šustek, Ph.D.
advokát, Katedra občanského práva
a Centrum zdravotnického práva
Právnické fakulty Univerzity Karlovy
v Praze
 
Jak spravovat elektronická zdravotní data a nenarazit na právo
Přednáška je zaměřena na nové trendy v elektronizaci zdravotnictví pohledem práva. V praxi se setkáváme se záměry „bezpapírových nemocnic“, převodu dokumentací do cloudových úložišť, s projekty pacientských „emergency cards“ a dalšími inovacemi. Kvůli nové legislativě na poskytovatele brzy čekají elektronické recepty, elektronické neschopenky a předávání zdravotnických dat v přeshraniční péči, dále předpisy o elektronické identifikaci, o kybernetické bezpečnosti a v neposlední řadě evropské nařízení o ochraně osobních dat (GDPR). Již platná legislativa požaduje předávání informací mezi poskytovateli pro návaznost péče, zároveň ale chrání trestními sankcemi hippokratovskou lékařskou mlčenlivost. Cílem přednášky je podat základní přehled pravidel důležitých pro každého, kdo chce využitím moderních technologií zkvalitnit péči o pacienty, řádně plnit právní povinnosti sdílení dat a ulevit zdravotníkům od administrativy, ale současně nechce riskovat sankce a žaloby za neoprávněné nakládání s citlivými údaji nemocných.
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.
Lektor D&D Health s.r.o.,
Head of Pharmaceutical and Healthcare
Practice PwC Legal s.r.o.
od 19.00
Společenský večer na Zámku v Pardubicích
středa – 11. 10. 2017
9.00 - 9.30
Zahájení druhého dne konference
9.30 - 12.30
Úhrady zdravotní péče
„Rok 2018 - jaké lze očekávat změny mezi plátci a nemocnicemi ve vazbě na končící platnost smluv o poskytování a úhradě zdravotních služeb? A lze očekávat v mechanismu úhrad nemocnic změny zásadního charakteru?“
Garant bloku: RNDr. Marcela Ambrožová
 
Úhradová vyhláška pro rok 2018
Prezentace se zaměří hlavně na východiska při tvorbě úhradové vyhlášky pro rok 2018, popis změn oproti roku 2017 a na její očekávaný dopad na chování poskytovatelů i plátců.
Ing. Helena Rögnerová,
ředitelka odboru dohledu
nad zdravotními pojišťovnami, MZ ČR
 
Úhrady zdravotních služeb v roce 2018 pohledem VZP
V roce 2018 končí platnost smluv o poskytování a úhradě zdravotních služeb s většinou poskytovatelů akutní lůžkové péče. Pro zachování vysokého standardu poskytované péče a další udržitelný rozvoj nových technologií je třeba se zamyslet vedle mechanismů financování vycházejících z úhradové vyhlášky MZ i nad strukturou a organizací poskytování zdravotních služeb. V návaznosti na mezinárodní trendy je třeba hledat optimální řešení pro centralizaci specializované a super specializované péče, zabývat se zvýšením podílu ambulantní a jednodenní péče. V přednášce budou vedle úhradových mechanismů pro akutní péči představeny i modely pro optimalizaci sítě poskytovatelů akutní lůžkové péče.
MUDr. JUDr. Petr Honěk
náměstek ředitele VZP
pro zdravotní péči
 
Financování zdravotní péče ve veřejném zdravotním pojištění v roce 2018 z pohledu SZP ČR
Nosným tématem přednášky bude vývoj financování zdravotní péče od roku 2000 do roku 2017 a aktuální výhled na rok 2018 ve vazbě na úhradovou vyhlášku pro 2018. Dále pak smluvní vztahy mezi PZS a ZP v segmentu lůžkové zdravotní péče včetně doporučení SZP ČR k dalšímu vývoji v systému.
Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,
ředitel OZP,
prezident Svazu
zdravotních pojišťoven
10.45 - 11.00
Coffee break
 
Problematika koncentrace nákladných zdravotních služeb do fakultních a velkých nemocnic
V přednášce se autor zaměří na problémy vyplývající z koncentrace nákladné péče do velkých nemocnic a na financování pracovišť zajišťujících pohotovostní služby.
Mgr. Ivana Koudelková, MBA,
vedoucí odboru zdravotního
pojištění FN MOTOL
 
Perspektivy regionálního zdravotnictví
V prezentaci se budeme zabývat těmito aktuálními problémy:
– Jsou řešeny zásadní problémy?
– Jak důležitá je úhradová vyhláška?
– Centralizace = kvalita?
– Ekonomická nebo personální past?
– Solidarita nebo byznys?
MUDr. Eduard Sohlich,
předseda AČMN
 
Aktuální stav vývoje CZ-DRG - projekt DRG Restart
Přednáška bude zaměřena na základní důvody vedoucí k odstartování projektu DRG Restart, na základní filosofii vývoje CZ-DRG a jeho očekávaný přínos pro oblast úhrady akutní hospitalizační péče. Součástí přednášky bude informace o aktuálním stavu projektu DRG Restart a předpokládaném harmonogramu jeho dalšího vývoje.
Ing. Jan Linda
vedoucí projektu DRG Restart,
Ústav zdravotnických informací
a statistiky ČR
 
Každý blok bude ukončen otevřenou diskuzí k tématu a připravené dotazy můžete zasílat na mailovou adresu: moulisova@stapro.cz. Součástí konference bude i expozice firem, které působí na trhu informačních technologií.
Prohlédněte si pozvánku na konferenci.

Na konferenci INMED 2017 se můžete přihlásit pouze prostřednictvím on-line formuláře.